Øeè moøských tvorù

Prùmìrný Èech èi Amerièan ovládá aktivnì zhruba 5 tisíc slov. U delfínù a velryb zatím poèítaèové programy rozpoznaly asi 2 tisíce u¾ívaných slov, ale… je tu velké Ale. Na¹e programy jsou nastavené na analogii lidské mluvy, tak¾e delfíní èi velrybí mluvu neumìjí dostateènì rozpoznat. Dá se proto odhadnout, ¾e výsledná slovní zásoba u kytovcù bude stejná jako lidská, nebo i dvakrát vìt¹í. Jak delfíni a kosatky svá slova artikulují? Nikoli hlasivkami, které nemají, ale hvízdáním, které probíhá v nose, a stahováním rùzných svalù, které mají vliv na hvízdavý proud vzduchu. To v¹ak není zdaleka v¹e. Význam slov tìchto tvorù se li¹í podle polohy, v které jsou vysloveny. Tentý¾ zvukový znak znamená nìco konkrétního, pokud delfín stojí na nose, ale nìco zcela jiného, pokud je hlavou vzhùru kolmo k hladinì. Kosatka øíká stejným zvukem dvì rùzné vìci podle toho, zda je bøichem nahoru nebo dolù. Pokud vezmeme v úvahu artikulaci zmìnou polohy, pak mù¾e poèet slov kvadraticky rùst.

Jména a pøíjmení

Delfíni i velryby mají pro ka¾dého jednotlivce pojmenování, které je podobné na¹emu køestnímu jménu a pøíjmení. Je to nejen dùkaz vysoké inteligence, ale také jejich sebeuvìdomìní. Jejich „já“. Urèitý pojem pøedstavuje køestní jméno, jím¾ na nì volají jejich nejbli¾¹í. Dal¹í znak je pøíjmením, které je odvozeno od køestního jména matky. Znaèí tedy rodinnou pøíslu¹nost bytosti. Pøipomíná dávný matriarchát, a není divu, kytovci se rodí z tìla matky stejnì jako lidé a dítì tráví s matkou zhruba ètyøi roky, ne¾ se osamostatní. Jejich vztah je tedy velice láskyplný a je základem v¹ech ostatních vztahù.



Hravost a spousta zájmù

Delfíni i velryby si èasto hrají. Nesledují tím jiný cíl ne¾ pobavit se. Výchova, která probíhá nìkolik let, vyu¾ívá hry a pedagogicky motivované èinnosti k uèení mláïat. Pou¾ívají také nástroje, napø. pøi lovu na moøském dnì si obalí nos moøskou houbou, aby se nepopíchali o korály. Delfíni prý dost dobøe rozumí na¹í øeèi, ale my zatím nerozumíme té jejich. Poèítaèe si s ní nemohou poradit i z toho dùvodu, ¾e delfíni pou¾ívají ultrasonické zvuky v desetkrát vy¹¹í frekvenci ne¾ my. My tedy pro nì mluvíme zpomalenì, oni pro nás nesrozumitelnì rychle. Kdy¾ si povídají dva delfíni, jeden v¾dy naslouchá a druhý hovoøí, neskáèou si do øeèi a nechávají jeden druhého domluvit. Mù¾eme to øíci o sobì? Pøesto, ¾e je delfín mo¾ná vzhledem k velikosti mozku inteligentnìj¹í ne¾ èlovìk, nechá se díky své dobrosrdeènosti pou¾ívat lidmi k rùzným èinnostem. Jedná se tøeba o pomoc posti¾eným a nemocným pøi terapii ve vodì. Asistují také u porodù do vody, pøi nich¾ mají vynikající výsledky, matky jsou v klidu a rodí v jejich spoleènosti zcela spontánnì. Pøítomnost delfínù pùsobí velmi terapeuticky.

Talent na jazyky

Delfíni k sobì navzájem hovoøí i v abstraktních pojmech, co¾ je ovìøeno z pozorování cvièitelù bìhem nácviku vodních exhibicí. V poslední dobì bylo pozorováno nìkolik kosatek na rùzných místech, které vydávaly zvuky podobné lidské øeèi. Jedna z kosatek zvaná Night byla známa mezi potápìèi, kteøí mìli dojem, ¾e sly¹í hlas svých kolegù, jen¾ jim øíká rùzné vìty, napø. „Vypadnìte z vody“. Kosatka ji¾ bohu¾el ne¾ije, ale záznamy její øeèi jsou na internetu k nalezení dodnes. Ve Francii probìhl pokus nauèit kosatku mluvit cílenì. Zázraèný tvor se jmenuje Wikie a zdraví svou cvièitelku slovy „Hallo, Amy!“. Lidských slov má v zásobì víc a ví, kdy je pou¾ít. Byly pozorováni delfíni a kosatky napodobující zvuky tuèòákù a jiných obyvatel moøe a pobøe¾í. Kosatky a plejtváci mají v¹ak je¹tì jednu magickou schopnost. Jejich hluboké tóny rezonují s frekvencí Zemì 7,83 Hertz. Dá se tedy øíci, ¾e hovoøí se samotnou planetou.