Hoïte nohy na stùl a notebook do klína

Je dùle¾ité najít pozici, kterou v ¾ádném pøípadì nezaujímáte v zamìstnání. Ani pokud va¹ím pracovním nástrojem není poèítaè, najdìte takovou polohu, kdy nesedíte shrbeni nad klávesnicí a nepí¹ete. S notebookem se usaïte na gauè, do oblíbeného køesla, polo¾te jej na stolek nebo jen tak na klín. Ke stolnímu poèítaèi vymìòte ¾idli nebo upravte prostøedí. Ideálnì tak, abyste mohli polo¾it nohy na stùl a klávesnici mít na klínì.

V¾dycky svým klientùm radím, aby se usadili podobnì. Co jiného navodí domácí atmosféru a nepustí mysl k my¹lenkám na práci, ne¾ doslovný symbol pohody a odpoèinku? Zkuste to, i kdy¾ se na zaèátku mù¾ete cítit nepatøiènì. Pocit ale vzbuzuje nauèená my¹lenka „správného a dobrého“. Tedy poslu¹ného a ignorujícího rady vy¹¹ích bytostí. Poru¹te vnucená pravidla, najdìte svou pozici, ve které se cítíte pohodlnì a do které jste se v¾dy chtìli usadit. Jde o nejjednodu¹¹í techniku, jak naru¹it rutinu a otevøít mysl.


Nechte odejít v¹echna negativa a vyèistìte mysl

Teï mù¾ete postupovat jako pøi vyu¾ití papíru k automatickému psaní. Zavøete oèi, uvolnìte se a nechte z tìla odejít v¹echen denní stres. Mù¾ete si jej pøedstavit jako èerný kouø odcházející z vás skrz koneèky prstù, nebo se kvùli tí¾i sná¹í stále ní¾, a¾ po ¾idli sklouzne na podlahu a zmizí. Vìt¹ina mých klientù vidí du¹evní odpad zatì¾ující na¹e tìla právì takhle.

Do otevøeného textového dokumentu napi¹te otázku, na kterou chcete znát odpovìï. Chvíli ji vstøebávejte, ale nesna¾te se vymyslet odpovìï. Soustøeïte se jen na otázku samotnou.

Jakmile budete pøipraveni, nebo vám zaènou pøed vnitøním zrakem defilovat obrazy, nechte va¹e prsty, a» se sami rozebìhnou po klávesnici. Zùstaòte uvolnìní a jednodu¹e zapisujte to, co vás zrovna napadne. Nepøemý¹lejte nad tím, nekontrolujte se. Svou mysl byste mìli ideálnì udr¾et u otázky, nebo vnímat v¾dy zrovna to slovo, které právì pí¹ete.

Mìli byste mít podobný pocit, jako kdy¾ veèer usínáte a nevìdomì pøemý¹líte tøeba o filmu, který jste vidìli pøedtím. Doopravdy ho neinterpretujete, ale va¹e mysl se stále zabývá vidìnými obrazy.


Nezapomeòte podìkovat

A jak poznat, ¾e máte hotovo? Zjednodu¹enì øeèeno vám „dojde dech“. Prsty na klávesnici zaènou být tì¾ké a zpomalíte. Jakmile byste se do dal¹ích slov museli nutit, pøestaòte. Klávesnici polo¾te zpìt na stùl nebo notebook na stolek a podìkujte bytostem, ¾e vás vedli. Z klidného stavu se opìt beze spìchu dostaòte do vìdomého a dokument ulo¾te, abyste si jej dal¹í den mohli pøeèíst.

Povedlo se? Je¹tì jednou shrnutí:

1. Zaujmìte svou relaxaèní pozici
2. Nechte odejít du¹evní neèistoty, které se na vás usadily bìhem dne
3. Napi¹te otázku
4. Soustøeïte na ni své podvìdomí
5. Pi¹te

Pokud se vám nepovedlo automatické psaní skrz pero a tu¾ku, psaní na klávesnici by pro vás mohlo být o mnoho lehèí. Ve výsledku nezále¾í na nástroji, který si zvolíte k zaznamenání. Zále¾í na va¹em vnitøním rozpolo¾ení a ke které metodì máte vy osobnì blí¾e.

Zbývá jedna malá rada na závìr. Pøed samotným psaním vypojte internet.