Dne¹ek

Tom Bruner byl ces»ák z Richmondu. Na cesty za obchodem se vydával ve své Fordce F-150. Spotøeba malá nebyla, ale do kopcù a silnic v Kentucky se osmiválec hodil náramnì. Za léta, co tudy jezdil, se právem domníval, ¾e pøekvapit ho nemá co. O jedné øíjnové ètvrteèní noci poznal, jak se mýlil.

Tma mezi zalesnìné kopce pøi¹la brzy. Vlastnì jen krátce, co opustil Cumberland a po státní silnici zamíøil na Harlan. Projel Totz a blí¾il se k Putney. Jen co jejich svìtla nechal za zádí, musel dupnout na brzdu. Silnice pøehrazená páskou a smìrovka ukazující objí¾ïku ho navedla na cestu jen o nìco málo lep¹í, ne¾ lesní. Jeho pick-up byl ale do terénu stavìný a tak se bez obav vydal mezi stromy. Musel jen zvolnit, trasa se zaèala nebezpeènì klikatit. V jedné ze zatáèek zaèal motor poka¹lávat. Se¹lápl plynový pedál, ale auto nereagovalo. Je¹tì dvakrát zabafalo a motor zhasl. Setrvaèností sjel z kopce a zastavil se pod nìjakou skálou.

Bylo to za okny

Sáhl po mobilu a právì v okam¾iku, kdy zjistil, ¾e v místì není signál a odtahovku tak nezavolá, zaregistroval jakýsi pohyb. Cosi svìtlého slétlo ze skály. Padalo to rychle. Kamsi vpravo z dosahu reflektorù. ®ádný zvuk ale neprozradil místo dopadu. To bylo divné. Proto¾e se ale nic nedìlo, usoudil, ¾e to byl pøelud a sklonil se k pøístrojové desce. Pokusil se nastartovat, ale baterka toèila startérem naprázdno.



Na¹tvanì se narovnal, oèi upøel pøes èelní sklo a cítil, jak mu krátce støi¾ené vlasy na zátylku vstávají! Pøímo pøed ním, dva, tøi metry pøed kapotou stálo Nìco! Netu¹il, co to vlastnì je. Bosé, nohy èouhaly z nìèeho, jako dívèí noèní ko¹ile. Ruce trèící z rukávù byl tenké, prsty dlouhé. Jen¾e dìvèe to nebylo, bylo to Nìco. Nehýbalo se to. A také se na nìj nedívalo. Nemìlo jak. To Nìco bylo bez hlavy!

Kdy¾ se to rozebìhlo a bezhluènì vyskoèilo na kapotu, zaèal Tom øvát hrùzou. Pøelezlo to støechu. Místem, kde mìla být hlava se to podívalo do jednoho, pak druhého boèního zavøeného okna a skoèilo to dozadu. Zavøené bylo i okno, které nákladní prostor spojovalo s kabinou. To Nìco proto chvíli postálo, pak pøelezlo zpátky, sklouzlo z auta, ukázalo se ve svìtle reflektorù a pak zmizelo! Rozplynulo se. Proto¾e Tom je¹tì poøád køièel, nesly¹el hned, ¾e motor opìt naskoèil.

©erif vypráví

Tom Bruner se vzpamatoval a se¹lápl plyn, Auto sebou trhlo a zbìsile uhánìlo. Zastavilo se a¾ pøed policejní stanicí v Harlanu. Strá¾ník Bill Kesley vyslechl Tomùv pøíbìh bez mrknutí oka. Na nic se neptal, jen Toma po¾ádal a» vedle poèká na ¹erifa. ©erif Waltr Komorowski po chvilce pozval Toma do své kanceláøe. Posadil ho na ¾idli, chvíli na nìj mlèky zíral a pak naprosto klidnì, úplnì pøirozené øekl: „To byla Ann.“



A pak Tomovi odvyprávìl pøíbìh, který zná ka¾dý obyvatel Harlan County u¾ od kolébky. Jedenáctiletá Ann Mayová byla jediná dcerka Johna a Kristl. V onìch krvavých tøicátých letech dìlal John na jedné ze ¹achet a byl to on, kdo vedl tamní horníky do stávky. Nedal se podplatit, vyhrù¾ky ignoroval, nezastra¹ila ho ani surová nakládaèka najatých bijcù. Proto jedné noci do jeho domku vrazila parta kriminálníkù sjednaná na nejèernìj¹í práci. Do nedalekého lesa vyvlekli celou rodinu. Nejdøíve zabili Johna. Potom Kristl a øada pøi¹la i na Ann. Kdy¾ zemøela, uøízli ji zdivoèelí zloèinci hlavu. Tìlo shodili ze skály, hlavu umístili pro výstrahu ostatním pøed domek Mayových.

„No a od té doby, ve dnech blízkých výroèí odporného èinu, se pøízrak Ann zjevuje poblí¾ té skály Místní v ty dny kolem za noci nejezdí. A kdy¾ musí, pevnì zavøou v¹echna okna svého au»áku. Øíká se, ¾e kdyby pøízrak Ann na¹el cestu do kabiny, vlezl by tam a tomu, kdo by byl uvnitø, utrhl hlavu,“ zakonèil své vyprávìní ¹erif.

®enské a mu¾ské energie – vìèné protipóly, které hýbou svìtem! A» u¾ jste ¾ena nebo mu¾, v¾dy máte obì dvì, a hodnì závisí i na va¹em znamení! Nauète se tyto síly vnímat a vyu¾ívat! Více ZDE...