©karedá støeda: Vy¾eòte mraky z du¹e

Støeda, která nese jméno jako z depresivní básnì. Podle tradice se Jidá¹ právì ve støedu zachoval "¹karedì" ke Kristovi – a tak se tomuto dni øíká ©karedá. V lidových zvyklostech se vìøí, ¾e kdo se dnes mraèí, bude to dìlat ka¾dou støedu v roce. Proto se smìjte, i kdyby pr¹elo! Uklízí se komíny, vykuøuje se dùm, doslova i symbolicky se vymetá v¹echno zlé. V nìkterých regionech se pekly preclíky nebo slané peèivo stoèené do tvaru uzlu – na rozvázání starostí.

Ve svìtì: Na Islandu se v tuto dobu zaèíná s oèistnými rituály a saunováním – aby tìlo i du¹e byly pøipraveny na pøíchod nového svìtla.

Zelený ètvrtek: Síla pøírody a návrat hojnosti

Zelený proto, ¾e se v kostelích zpívaly písnì s výrazem „Kyrie Eleison“, které se døíve nazývaly zelené. Ale lidový výklad øíká: jez zelené, bude¹ celý rok zdravý! V tento den se utichají zvony (øíká se, ¾e „odlétají do Øíma“) a místo nich se rozeznívají øehtaèky – tradièní zvuk ochrany proti zlým silám. Lidé jedli ¹penát, zelí, hrá¹ek nebo bylinky – v¹e zelené mìlo pøinést zdraví.

Ve svìtì: V Nìmecku se dodnes peèou zelené buchty a pøipíjí se zeleným likérem. V Irsku se Zelený ètvrtek pojí s obøady v pøírodì.

Velký pátek: Den, kdy se zemì otevírá

Den smrti Krista, ale i den hlubokého ticha a tajemství. Vìøí se, ¾e se dnes otevírají poklady zemì – ale jen tìm, kdo jsou èistí srdcem. Nesmí se hýbat se zemí (¾ádné práce na poli ani praní prádla), jinak by pøi¹la smùla. Voda má magickou sílu – umytí v potoce pøiná¹í krásu a zdraví. A pozor, staré èarodìjnice prý v tento den ztrácejí moc!

Ve svìtì: V Ji¾ní Americe se konají tiché prùvody se svícemi, v Polsku lidé èasto odcházejí do lesù, aby naslouchali stromùm – vìøí, ¾e právì dnes mohou promluvit.

Bílá sobota: Èas svìtla a nadìje

Po temnotì pøichází ticho – Bílá sobota je dnem oèisty a pøíprav na znovuzrození. V døívìj¹ích dobách se uhasínaly v¹echny ohnì v domácnosti a zapaloval se nový, „¾ivý“ oheò. Dìti se uèily ticho, aby nevzbudily Krista ve hrobì. Uklízelo se, pálily se staré vìci, zapalovaly se svíce. Je to den ideální pro restart – jak v domovì, tak v du¹i.

Ve svìtì: V Itálii se poøádají ohòové obøady na námìstích, ve Francii se peèou chleby ve tvaru slunce.

Bo¾í hod velikonoèní: Zrození ¾ivota

Kristus vstal z mrtvých – a stejnì tak v nás mù¾e vstát nová energie, chu» ¾ít, láska, nadìje. Tento den je symbolem ¾ivota. Peèe se beránek, podávají se vajíèka jako znamení zrození, vítají se první jarní kvìty. Èas na podìkování – sobì, blízkým, vesmíru. Dìti dostávají sladkosti a dùm voní po mazanci.

Ve svìtì: V USA se poøádají "Easter egg hunt" – hon na vajíèka, v Øecku se rozdávají èervená vejce jako symbol Kristovy krve a ¾ivota.

Velikonoèní pondìlí: Polévání, smích a láska

A je to tady – slavný den pomlázky! Kluci vy¹lehají dìvèata, aby zùstala svì¾í a zdravá. Dívky je za to polijí, aby ochladily jejich temperament. V¹echno se dìje ve veselí, smíchu a v lehkosti – a tak by mìl vypadat celý jarní èas. Voda èistí, pomlázka obnovuje, èokoláda uzemòuje. Nejhezèí na tom je, ¾e v¹echny rituály míøí k jednomu – otevøít se ¾ivotu.

Ve svìtì: V Maïarsku se dívky polévají rù¾ovou vodou, v Rakousku se tanèí velikonoèní kruhové tance, v Mexiku se rozdávají "cascarones" – vejce plnìná konfetami, která se rozbíjejí o hlavy blízkých.

Esoterické poselství Velikonoc

Velikonoce jsou svátky pøerodu. Oèista, smrt, znovuzrození – to nejsou jen køes»anské pojmy, ale archetypy, které pro¾íváme ka¾dý rok. V tìchto dnech se na¹e du¹e mù¾e oèistit, odlo¾it staré a pøijmout nové. Ka¾dý den pøiná¹í jinou vibraci: støeda – stín, ètvrtek – srdce, pátek – hlubina, sobota – svìtlo, nedìle – zázrak, pondìlí – radost.

Pokud chcete být letos opravdu v souladu s energií jara, zkuste si vést malý deník tìchto ¹esti dní. Ka¾dý veèer si napi¹te: „Co jsem dnes pustil/a? Co jsem dnes pøijal/a?“ Mo¾ná zjistíte, ¾e Velikonoce nejsou o vajíèkách – ale o vás samotných.