Na¹tìstí se o nich díky archeologickým vykopávkám mù¾eme dozvìdìt alespoò nìco. Podívejme se na 5 nejúchvatnìj¹ích ztracených civilizací:

1) Mykény
Èas: 1600-1100 pøed na¹ím letopoètem
Místo: Øecko

Na rozdíl od Kréty vzkvétaly Mykény nejen díky obchodu, ale také skrze dobyvaèné války, a¾ do okam¾iku, kdy jejich øí¹e pokryla skoro celé území dne¹ního Øecka. Mykénská civilizace za¾ila pìt staletí dominance, ne¾ kolem roku 1100 pøed na¹ím letopoètem zmizela. O této civilizaci hovoøí nìkolik øeckých mýtù, vystupuje v nich napøíklad legendární krále Agamemnon, který vedl øeckou armádu bìhem trojské války. Kromì toho oplývala kulturním I ekonomickým bohatstvím zanechala po sobì mnoho artefaktù. Proè vlastnì zanikla, se pøesnì neví: zemìtøesení, invaze nebo za to mohly rolnické vzpoury.

2) Olmécká civilizace
Èas: 1400 pøed na¹ím letopoètem.
Místo: Mexiko

V pøedkolumbovské Americe kdysi existovala mocná civilizace Olmékù. První stopy se datují a¾ do roku 1400 pøed na¹ím letopoètem. Na místì, kde je dnes mìsto San Lorenzo, bylo jedno ze tøí hlavních center Olmékù. Dal¹ími byl Tenochtitlan a Potrero Nuevo.
Olmékové byli mistøi stavitelé. Zanechali po sobì velké monumenty a obøí kamenné hlavy. Také polo¾ili základ v¹ech støedoamerických kultur, které následovaly. Pøedpokládá se, ¾e Olmékové zde jako první vyvinuli systém psaní, pravdìpodobnì také vynalezli kompas a mezoamerický kalendáø. Znali pou¹tìní ¾ilou, provádìli lidské obìti a vymysleli koncept èísla nula. Pøesto byla tato civilizace objevena historiky a¾ v polovinì 19. století. Její zánik nejspí¹ nastal v dùsledku klimatických zmìn zpùsobených vulkanickými erupcemi, zemìtøeseními nebo snad devastujícími zemìdìlskými postupy.



3) Nabatejci
Èas: 600 pøed na¹ím letopoètem
Místo: Jordánsko

Nabatejská civilizace vzkvétala v ji¾ním Jordánsku, kanaánském regionu a severní Arábii od 6. století pøed na¹ím letopoètem. Lidé semitského pùvodu postavili napøíklad dech beroucí mìsto Petra vytesané do pískovcových skal Jordánských hor. Víme také o jejich dùmyslné hydraulice a o slo¾itém systému hrází, kanálù a nádr¾í, který jim umo¾nil vìnovat se v pou¹tní oblasti zemìdìlství.

Nicménì tato kultura po sobì nezanechala ¾ádný písmenný záznam, a tak o ní nevíme nic bli¾¹ího. Je v¹ak jasné, ¾e díky své geografické poloze nebývale prosperovala, proto¾e se jí povedlo vytvoøit sí» pro obchod se slonovinou, hedvábím, koøením, drahými kovy a kameny, kadidlem, cukrem, parfémy a léky. Nabatej¹tí, na rozdíl od jiných civilizací té doby, neznali otroctví a ka¾dý obyvatel pøispíval k plnìní úkolù rovným dílem. Bìhem 4. století pøed na¹ím letopoètem opustili Nabatejci mìsto Petra a nikdo neví proè. Archeologické nálezy ukazují, ¾e jejich odchod nebyl spì¹ný, co¾ naznaèuje, ¾e neprchali pøed ¾ádnými agresory. Pøedpokládá se, ¾e ode¹li na sever za lep¹ími ekonomickými pøíle¾itostmi.

4) Aksúmské království
Èas: 100 na¹eho letopoètu
Místo: Etiopie

Aksúmské království zaèalo vznikat v prvním století na¹eho letopoètu v oblasti, kde nyní le¾í Etiopie. Legenda praví, ¾e se jedná o místo narození královny ze Sáby. Aksúm bylo dùle¾itým obchodním centrem, odkud se do Øíma a do Indie vyvá¾ela slonová kost, exotické ovoce a zlato. Byla to bohatá civilizace a také první africká kultura, která vydávala vlastní mìnu, co¾ v té dobì bylo znamením velké síly.


Mezi nejvýraznìj¹í památky jsou aksúmské stély, gigantické obelisky hrající hlavní roli pøi pohøebních obøadech králù a ¹lechticù. První Aksúmité uctívali mnoho bohù, z nich¾ hlavní byl Astar. Pak, v roce 324 konvertoval král Ezana II ke køes»anství a Aksum se stal pøísnì køes»anským státem. Podle místní legendy dobyla Aksúm ¾idovská královna se jménem Yodit , naèe¾ spálila kostely a v¹echny knihy. Jiní se domnívají, ¾e za rozvrat království mù¾e pohanská královna Bani al-Hamwijah Jiné teorie pøipisují úpadek na vrub zmìnám klimatu a pøetì¾ování pùdy, které vedlo k hladomoru. Aksum se tak stal dvojkou na seznamu nejvìt¹ích civilizací, které záhadnì zmizely.

5) Khmerská øí¹e
Èas: 1000-1400 na¹eho letopoètu
Místo: Kambod¾a

Khmerská øí¹e, jedna z nejmocnìj¹ích øí¹í v historii a zároveò nejvìt¹í ztracená civilizace, obsadila v jihovýchodní Asii území, na nich¾ nyní le¾í Kambod¾a, Laos, Thajsko, Vietnam, Barma a Malajsie. Hlavní mìsto Angkor se stalo jedním z nejznámìj¹ích archeologických nalezi¹» v Kambod¾i. Tato øí¹e, v které ¾ilo okolo milionu lidí, vzkvétala bìhem prvního tisíciletí. Khmerové praktikovali hinduismus a buddhismus a stavìli chrámy, vì¾e a dal¹í sofistikované stavby, jako je Angkor Wat, chrám zasvìcený bohu Vi¹novi. Zánik khmerské øí¹e nastal kvùli kombinaci nìkolika faktorù. Vìt¹ina ale vìøí, ¾e byla dobyta nájezdníky, kteøí pøi¹li po silnicích, které Khmerové vybudovali s cílem usnadnit dopravu zbo¾í a vojsk napøíè øí¹í.